Lipsko

V říjnu 2017 jsme s kolegy navštívili největší město Saska Lipsko, kde žije necelých 600 tis. obyvatel. Město je převážně ploché, menší vyvýšeniny se nalézají na jihovýchodě. Vzhled okolní krajiny byl ve 20. století utvářen těžbou hnědého uhlí v povrchových dolech, které jsou po svém uzavření již řadu let postupně zavodňovány, čímž vzniká zejména jižně od města turisticky atraktivní oblast.
Během 2. světové války letecké bombardování zničilo až 60 % budov. Po válce se město stalo součástí sovětské okupační zóny. Po vyhlášení NDR začala mohutná přestavba města podle socialistického stylu, byla vybudována velká sídliště i nové průmyslové podniky. Lipsko se mělo stát „perlou Německa“. Po pádu Berlínské zdi a znovusjednocení Německa dostávalo město velkou finanční podporu ze západu, což přispělo k proměně z šedivého socialistického města v jedno z nejmodernějších měst na území bývalé Německé demokratické republiky. (Zdroj: Wikipedia.org)
Lipsko má vybudovanou ucelenou síť zejména cyklistických pruhů. Důsledně je řešeno vedení cyklistů křižovatkami. Cyklodoprava je podpořena výstavbou velkého množství stojanů pro kola. Vzorová řešení demonstrujeme na fotografiích.




Zakončení jízdního pruhu pro cyklisty navedením do přidruženého prostoru. Obrubník šikmo pojížděný je zapuštěný na nulovou výškovou úroveň.

Zakončení jízdního pruhu pro cyklisty navedením do přidruženého prostoru před křižovatkou. Cyklista nepřejíždí žádný výškový prvek, obrubníky jsou navrženy směrově vychýlené.

 

Začátek jízdního pruhu pro cyklisty z přidruženého prostoru. Trajektorie cyklisty a motorových vozidel jsou bezkolizní. Rampa není zakončena žádným příčným obrubníkem. Nulové výškové rozdíly.

Začátek jízdního pruhu pro cyklisty z přidruženého prostoru. Trajektorie cyklisty a motorových vozidel jsou bezkolizní. Nulové výškové rozdíly

 

Jízdní pruh pro cyklisty slouží pouze přímému směru, pro odbočení vlevo i vpravo sjedou cyklisté do přidruženého prostoru a příčně překonají křižovatku pod ochranou světelné signalizace.

Jízdní pruh pro cyklisty má vůči zaparkovaným vozidlům vyznačen bezpečnostní odstup vodorovným značením pro otevírání dveří.

 

Jízdní pruh pro cyklisty má vůči zaparkovaným vozidlům vyznačen bezpečnostní odstup pro otevírání dveří přímo v dláždění. Motorový provoz je soustředěn na tramvajový pás. Opatření není možné aplikovat v podmínkách, kdy by došlo k blokování provozu tramvají např. při vytvoření kolony před křižovatkami.

Jízdní pruh pro cyklisty má vůči zaparkovaným vozidlům vyznačen bezpečnostní odstup pro vycouvání kolmo zaparkovaných vozidel.

 

Ve stávajícím uličním profilu byly zřízeny souvislé a nepřerušené jízdní pruhy pro cyklisty. Motorová doprava je pak sdružena na tramvajový pás.

Pojížděná uliční vpust má hustší zamřížování, které přispívá bezproblémovému přejetí různými druhy kol.

 

Cyklista na jízdním pruhu, který je průběžný přes autobusovou zastávku, má červenou signalizací určeno zastavení v případě obsazení zastávky.

Provoz cyklistů přes nástupní hranu je obdobou tzv. Vídeňské zastávky, ale pouze pro cyklistický provoz. Motorový se pohybuje po tramvajovém pásu.

 

Vyčkávací prostor uprostřed křižovatky bez světelné signalizace umožní odbočení z obou směrů vlevo. Vyčkávací prostor je chráněn ostrůvky pro pěší na místech pro přecházení.

Řadicí pruh pro odbočení vlevo na křižovatce bez světelné signalizace.

 

Důsledně provedené vodorovné dopravní značení na složitých a rozlehlých křižovatkách zpřehledňuje provoz.

Důsledně provedené vodorovné dopravní značení na složitých a rozlehlých křižovatkách zpřehledňuje provoz.

 

Důsledně provedené vodorovné dopravní značení na složitých a rozlehlých křižovatkách zpřehledňuje provoz.

Vyznačení vodorovným značením je zřejmé, že cyklisté odbočující vlevo nejedou přímo s motorovými vozidly, ale křižovatku přejíždí na dvakrát. Jedná se o princip „nepřímého levého odbočení“, kdy se cyklisté mírným odbočením vpravo zařadí do předsazeného vyčkávacího prostoru a jedou pak přímo přes křižovatku v další fázi signálního plánu.

 

Vyznačení vodorovným značením je zřejmé, že cyklisté odbočující vlevo nejedou přímo s motorovými vozidly, ale křižovatku přejíždí na dvakrát. Jedná se o princip „nepřímého levého odbočení“, kdy se cyklisté mírným odbočením vpravo zařadí do předsazeného vyčkávacího prostoru a jedou pak přímo přes křižovatku v další fázi signálního plánu.

Vyznačení vodorovným značením je zřejmé, že cyklisté odbočující vlevo nejedou přímo s motorovými vozidly, ale křižovatku přejíždí na dvakrát. Jedná se o princip „nepřímého levého odbočení“, kdy se cyklisté mírným odbočením vpravo zařadí do předsazeného vyčkávacího prostoru a jedou pak přímo přes křižovatku v další fázi signálního plánu.

 

Na rozdíl od naší legislativy, v Německu má cyklista jedoucí po stezce v přidruženém prostoru přednost před přijíždějícími vozidly z vedlejší komunikace. Toto je podpořeno podbarvením cyklopřejezdu červenou barvou. Jako příkazová značka dělené stezky pro chodce a cyklisty se umisťuje jen „začátek“. Ukončovací značky se neumisťují.

Na rozdíl od naší legislativy, v Německu má cyklista jedoucí po stezce v přidruženém prostoru přednost před přijíždějícími vozidly z vedlejší komunikace. Toto je podpořeno svislým značením, kde nad (nebo i pod) značku „Stop“ se umisťuje dodatková tabulka, že platí i pro cyklisty.

 

Speciální režim zklidněné ulice tzv. „Fahrradstrasse“, kterou mohou projet i motorová vozidla maximální rychlostí 30 km/h. Cyklodoprava vč. masivní možnosti parkování je preferovaná.

Pohyb cyklistů v přednádražním prostoru je umožněn jejich legalizací v režimu povoleného vjezdu na stezku pro pěší. Cyklista je tedy „host“, musí své chování přizpůsobit velkému množství chodců, přesto na jízdním kole může jet.

 

Oddělení provozu cyklistů v extravilánu od silně zatížené komunikace může být oboustranným svodidlem s integrovaným nadvýšeným zábradlím.

Oddělení provozu cyklistů na mostním objektu, kde není dostatek prostorových možností, je provedeno v ocelovém prefabrikovaném svodidlu, užší obdoba i u nás používaného betonového „cityblocku“.

 

Opěry na kola se umisťují u širších chodníků mezi průchozí prostor a komunikaci.

Opěry na kola se umisťují mezi průchozí prostor a cyklostezku komunikaci do zákrytu s ostatním mobiliářem a stromy.

 

Opěry na kola se zejména v centru města umisťují na úkor parkovacích ploch pro motorová vozidla, zřejmý je rozdíl prostorové náročnosti, kdy na jedno regulérní parkovací stání lze umístit přibližně 6 kol.

Opěry na kola se zejména v centru města umisťují na úkor parkovacích ploch pro motorová vozidla, zřejmý je rozdíl prostorové náročnosti, kdy na jedno regulérní parkovací stání lze umístit přibližně 6 kol.