21. 05. 2019
Dobrou zprávou je, že i nadále se počítá s podporou výstavby projektů, podporující aktivní mobilitu, zvláště pak cyklistické infrastruktury, jak z evropských, tak i národních zdrojů. Nicméně slabou stránkou jsou nedostatečné stávající a plánované alokace. Jedná se o vážnou hrozbu, která může významným způsobem ovlivnit naplňování tohoto dokumentu. Symbolem problému se stal projekt cyklistické stezky Šumvald – Libina na Uničovsku, který měl zajistit bezpečnost cyklistům na silnici II/446 vedoucí z Uničova na Šumperk. Obec podala projekt nejprve v roce 2018 na IROP (Integrovaný regionální operační program) a následně v roce 2019 na SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury) a vždy neúspěšně. Jediným důvodem byla nízká alokace, nebo-li málo financí v dotačním titulu.
Nutno ovšem dodat, že cyklostezka Šumvald – Libina by rozšířila nejhustší síť cyklostezek v České republice, co se týče přepočtu na region. Tímto regionem je Uničovsko. V tomto regionu dochází k systémové podpoře výstavby cyklistických stezek již od roku 2000 a výsledek je znám (https://www.dobramesta.cz/aktuality/872/tajemstvi-uspechu-unicova).
Dnes je velmi populární hovořit o podpoře aktivní mobility, o ochraně klimatu, o podpoře řešení městské mobility, ale jak naznačují stávající informace, tak je dobré o tom mluvit a psát, ale už méně populární to dokázat razantními kroky.
Málo se také hovoří o rozvoji elektrokol, které mohou výrazným způsobem ovlivnit mobilitu ve městech. Jelikož se na kolo díváme stále především z pohledu sportu a rekreace, a nikoliv z pohledu dopravy, pak není divu, že nám nedochází, jakým obrovským potenciálem jsou právě elektrokola pro řešení problémů s městskou mobilitou.
Města a regiony dnes řeší městskou mobilitu, ale troufáme si napsat, že ani jedno nepočítá ve svých plánech s elektrokoly, jako s přirozenou součástí dopravního systému. Žádné české město nepostupuje jako Londýn, které se pustilo do výstavby doslova „cyklistických dálnic“, právě s ohledem na možnosti, které elektrokola nabízí občanům. Komplexní informace lze nalézt na stránkách https://tfl.gov.uk/modes/cycling/routes-and-maps/cycle-superhighways a mapa hotového na Google mapách: https://mapsengine.google.com/map/embed?mid=zMug1spMN4N0.kpMtu8T359Zw.
Tady nejde o Londýn. My totiž můžeme srovnat Londýn svou rozlohou s regionem Uničovska. Představme si, že lidé do Uničova z okolních obcí vzdálených 10 – 15 km mohou jezdit po bezpečných cyklostezkách, bezpečných cyklodálnicích
Status quo:
V plném proudu je příprava nového Programovací období 2021-2027. V příloze je uveden leták Ministerstva pro místní rozvoj shrnující priority financování z pohledu České republiky.
Samozřejmě realita se může ještě jakkoliv vyvinou. Tento materiál dává celkem ucelený obraz o možné skladbě budoucí dotační politiky v ČR. Programovací období 2021-2027 navazuje na Strategii regionálního rozvoje ČR 21+ (SRR21+).
Základním problémem je, že v letáku není uvedena mezi prioritami aktivní mobilita a v dokumentu SRR21+ je zatím aktivní mobilita uvedena nedostatečně. Svaz měst o obcí ČR již napsal připomínku k odstranění nedostatku, zatím bez odezvy.
Z prvních informací lze vyvodit, že alokace na výstavbu cyklistické infrastruktury bude opět nedostatečná a možná ještě nižší, než ve stávajícím období strukturálních fondů.
Nicméně nelze se odvolávat na Evropskou komisi, že ona nastavuje pravidla. Tuto zkreslující informaci bylo možno již slyšet v roce 2013, což se následně projevilo v alokaci pro aktivní mobilitu.
Je tedy dobré znát stávající zprávu Evropské komise, jejíž cílem je identifikace případných oblastí rozvoje v rámci financování EU pro období 2021-2027 – viz. https://www.dobramesta.cz/aktuality/904/informace-identifikace-pripadnych-oblasti-rozvoje-v-ramci-financovani-eu-pro-obdobi-2021-2027. Z pohledu této zprávy je pak klíčová strana 58, kde je uvedeno: „promote sustainable and efficient urban transport systems (as part of the relevant integrated territorial development strategies or based on sustainable urban mobility plan) in order to enable a shift towards cleaner collective public transport and active mobility, including alternative fuels infrastructure in cities“
U nás, ale hrajeme takovou hru. Vždy dokážeme, že dané opatření naplňujeme. Je dobré to také vysvětlit starostovi ze Šumvaldu.
Jsme rádi, že Česká republika má svůj fond, díky kterému lze podporovat výstavbu cyklistických stezek. Financování výstavby nebo oprav cyklistických stezek nebo zřizování jízdních pruhů
pro cyklisty.
Finanční příspěvek se poskytuje výhradně na:
Příjemci příspěvku:
Výše příspěvku:
Jak ukazuje mapa SFDI, tak v letech 2000–2016 nejvíce dotací šlo právě na Moravu a de facto i na Uničovsko.
Obr. mapa SFDI výstavby cyklistických stezek v letech 2000 – 2016
Nicméně nejde jen o dotační titul, ale především jde o absorpční schopnosti měst a obcí České republiky k budování cyklostezek. Určitým varováním je rok 2019, kdy byl schválen příspěvek pro 29 akcí
s limitní výší příspěvku 351,2 mil. Kč. I přes výrazné navýšení původně rozpočtované částky ve výši 200 mil. Kč nemohly být podpořeny všechny žádosti, které splnily formální náležitosti, což jen potvrzuje obrovský zájem žadatelů o tento druh příspěvku a zároveň kvalitní přípravu předložených projektů. Celkově bylo předloženo 74 žádostí o příspěvek.
Obce z Olomouckého kraje získaly celkem 5 dotací, což je nejvíce ze všech krajů. Jedná se o tyto úseky:
Tím, ale dobré zprávy končí.
Nebyla totiž podpořena celá řada dalších kvalitních projektů v celkové výši cca 220 mil. Kč.
V Olomouckém kraji se to týkalo 5 projektů v celkové výši 57 mil. Kč vč. DPH:
Dále kvůli určitým nedostatkům v projektu nebyly schváleny tyto projekty:
Dále se připravuje investičně náročná stavba na cyklostezce Bečva, která zahrnuje i lávku přes Bečvu o délce 135 m s investicí ve výši cca 100 mil. Kč vč. DPH. Aby toho nebylo málo, tak dle aktuálních údajů ze zásobníku projektů Olomouckého kraje plyne, že ve vyšší projektové přípravě, tedy ve fázi DUR a DSP, je celá řada dalších projektů o celkové výši cca 800 mil. Kč.
